Důvodů, proč se stát vegetariánem je několik. Každý vegetarián má jinou prvotní motivaci, proč přestane jíst maso. Mezi nejčastější důvody patří například: citlivost k utrpení zvířat, negativní vliv konzumace masa na životní prostředí, zdravotní důvody ale i náboženské důvody.

Historie

Pojem „vegetarián“ pochází z latinského názvu „vegetare“, což znamená oživit. První zmínky o vegetariánství pocházejí ze starověkého Řecka (6. století před n. L.). Spolu s vegetariánskou výživou jisté kruhy propagovali střídmost, mravní způsob života a čistotu duše. Věřili, že nesmrtelná duše člověka může dále existovat i v těle různých zvířat, proto nepřipouštěli zabíjení zvířat na potravu pro člověka. Za prvního známého propagátora vegetariánství se pokládá řecký filozof Pythagoras. Vegetariánský se stravovali mnohé významné osobnosti (Vinci, Gándhí, Einstein a další). Během dlouhého vývoje civilizace se měnily myšlenky i důvody, pro které se lidé rozhodovali stát vegetariány. Etické, zdravotní a ekologické důvody však zůstaly v popředí vyznavače vegetariánství dodnes.

Plusy vegetariánství

1.) Vegetariánská strava přináší v potravě méně živočišného tuku a cholesterolu. Veganská strava neobsahuje cholesterol vůbec.

2.) V důsledku nižší energetické hustoty rostlinné potravy se zpravidla snižuje i obsah přijímané energie.

3.) Zvýšeným přísunem rostlinné potravy a omezeným příjmem živočišné potravy se sníží příjem nasycených mastných kyselin a naopak zvýší se příjem nenasycených mastných kyselin.

4.) Podstatně vyšší je příjem rostlinných bioaktivních látek, fytonutrientů, rostlinných antioxidantů a rostlinné vlákniny. O bioaktivních látek z rostlinných plodin (fytochemikálie, například polyfenoly, karotenoidy, fytoestrogeny, vitamíny B, C, E a mnohé další) je známo, že mají antioxidační, protizánětlivé, protirakovinné a další zdraví prospěšné účinky.

5.) Čistě vegetariánská strava má většinou i nižší přísun solí, především kuchyňské soli (NaCl), ale i rizikových uzenářských solí.

Díky pozitivním vlastnostem je vegetariánská strava vhodná jako prevence, respektive při dietní léčbě obezity, poruch metabolismu tuku a cholesterolu (hyperlipidemie), vysokého krevního tlaku a nemocí srdce a cév na podkladě hyperlipidémie a aterosklerózy. Vyšší příjem bioaktivních rostlinných látek (fytochemikálií) hraje pozitivní roli při prevenci rakoviny. Vegetariáni mají nižší riziko vzniku zhoubných nádorů (nejčastěji se zmiňuje prevence rakoviny tlustého střeva a konečníku či rakovina prsu a prostaty).

Jako vegetarián si snížíte riziko vzniku civilizačních onemocnění. Rostlinná strava má pozitivní účinek na prevenci, ale i léčbu většiny onemocnění. Mezi nemoci, jejichž příčinou je často špatné stravování patří kardiovaskulární onemocnění, obezita, diabetes, ateroskleróza a podobně.

Vegetariánství přináší mnoho zdravotních výhod.. Snížení hmotnosti při nadváze je běžným průvodním jevem při přechodu na vegetariánská jídla.

Při jakých dalších onemocněních je vegetariánství prospěšné?

Jsou to například:

• onemocnění kostí a pohybového aparátu – konzumujte fazole, tofu sýr, sójové mléko, zelené fazolky, kapusta, brokolici – jsou bohatým zdrojem vápníku, vitaminu D a fosforu
• potravinové alergie a intolerance – vegetariáni si při alergii na laktózu mohou vybrat z bohaté nabídky rostlinných mlék a produktů
• menopauza – sója je potravina přirozeně bohatá na fytoestrogeny, látky které vám pomohou lépe přehoupnout příznaky menopauzy

Vegetariánská strava a delší život?

Několik studii tvrdí, že přechodem na vegetariánství si přímo prodlužujete život. Některé zdroje uvádějí, že běžný vegetarián žije až o 13 let déle ve srovnání s lidmi, který konzumují hodně masa a živočišných výrobků.

Důkazem těchto tvrzení jsou například japonští obyvatelé Okinawy. Patří mezi nejdéle žijících lidí na světě. Jejich strava je založena na rostlinných základech, je nízkokalorická, konzumují málo rafinovaných cukrů a masa, zato si dopřejí hodně ovoce, zeleniny a sóji. A tedy, základem jejich jídelníčku je vegetariánská strava.

Více energie

Sice ne každý tomu ze začátku uvěří, ale jídelníček založený na bezmasých jídlech vám dodá kvantum energie. Maso a živočišné produkty zpomalují metabolismus, cítíte se po nich unavení, déle se tráví. Proto můžete jako vegetarián pocítit větší přísun energie ze stravy.

dostatek vlákniny

Vegetariáni konzumují daleko víc zeleniny, čímž přijímají dostatečné množství vlákniny. Při vegetariánské stravě se vám nestane, že by vaše stolice nebyla pravidelná, nebo byste trpěli na zácpu.

Vliv na životní prostředí

Pokud se zajímáte o klimatické změny a měnící se prostředí Země, vegetariánství je ta správná cesta. Redukcí nebo úplným vyloučením masa můžete i vy svou malou (ale potřebnou) částí přispět k ochraně planety.

Na co nezapomínat, když se stanete vegetariánem?

Pokud si myslíte, že vegetariánská strava je zdravá a prospěšná v jakékoli podobě, mýlíte se. Jako vegetarián musíte dodržovat určité zásady stravování (tak, aby vašemu tělu nic nechybělo).

A) Dostatek bílkovin – Namísto masa musíte konzumovat jeho alternativy – sóju, tofu, množství luštěnin, obilniny jako např. amarant a vajíčka (pokud nejste vegan). Z těchto potravin byste měli přijmout dostatečné množství bílkovin i při rostlinné stravě.

B) Zinek – Zinek se z rostlinné stravy vstřebává hůře než ze živočišné. Proto si vegetarián musí dávat pozor, aby přijímal dostatek zinku, který se nachází ve vyšším množství v celozrnném pečivu, luštěninách, ořeších a kakau.

C) Jiné vitaminy a minerály – Vhodné jsou i výživové doplňky. Pro vegetariány se doporučuje hlavně vitamin B12 a železo. Jiné vitamíny a minerály

Mínusy vegetariánství

Nesprávné aplikovaná vegetariánská strava nebo dlouhodobě aplikována přísná veganská forma může vést k nedostatečnému příjmu nezbytných živin. Zvláště ohrožené jsou rizikové skupiny osob – kojenci a děti, těhotné a kojící ženy, aktivní a výkonní sportovci, těžce fyzicky pracující a starší lidé.

Za problematické živiny při vegetariánské dietě se obvykle považují:

1.) Bílkoviny – Rostlinné bílkoviny mají nižší biologickou hodnotu než bílkoviny živočišného původu. Některé aminokyseliny, zejména esenciální, jsou v rostlinách méně zastoupeny.

2.) Vápník – Vápník je důležitý pro pevnost kostí a zubů. Při jeho dlouhodobém nedostatku hrozí řídnutí kostí – osteoporóza.

3.) Vitamín D – Vegani mají i nižší příjem vitamínu D.

4.) Železo – V rostlinné potravě se železo sice nachází, ale je přítomno v trojmocné formě, která se podstatně těžší vstřebává. Z rostlinné potravy se vstřebá pouze 1-8% železa.

5.) Vitamín B12 – Na pár výjimek se nachází jen v živočišné potravě. Tento vitamín je důležitý pro správnou a dostatečnou tvorbu červených krvinek a na prevenci chudokrevnosti.

6.) Zinek, selen, jód

7.) Omega-3-mastné kyseliny – Jsou důležité pro zdraví cév a srdce, během růstu a také na správný vývoj mozku, nervů a zraku.

Na závěr

Mezi odborníky ani dnes neexistuje jednotný a jednoznačný názor na vegetariánskou stravu. Většina nutričních specialistů si myslí, že mírně formy vegetariánského stravování dokáží člověku při pečlivém a pestrém výběru potravin zajistit dostatek všech živin bez reálné hrozby nutričních deficitů. V takovém případě jsou pozitivní aspekty v popředí a vegetariánství může být vhodnou formou zdravé výživy. Přesto jsou někteří lékaři opatrní a nedoporučují ho pro rizikové skupiny lidí, jako jsou kojenci, děti, těhotné a kojící matky, výkonní sportovci a staří lidé. Problém není v tom, že by jim takové stravování nebylo schopné dodat všechny potřebné živiny, ale v tom, že optimální vegetariánské stravování vyžaduje odpovědný přístup, dostatek informací, mnoho inspirace, plánovitý a pestrý jídelníček. Není to proto vhodné stravování pro lidi, kteří „nemají čas“ a vegetariánskou dietu si ztotožní pouze se zjednodušujícím: „Nebudu jíst maso!“

Veganství jako přísná forma čistého vegetariánství reálné souvisí s problémem dodání problematických živin a s rizikem vzniku různých forem dílčí malnutrice (tj nedostatečná výživa, nedostatek živin v potravě). Proto tento přísný styl stravování většina lékařů nedoporučuje na dlouhodobou výživu i přes jeho některým nesporným zdravotním výhodám. Považují ho za absolutně nevhodný pro rizikové skupiny, zejména kojenci, děti, těhotné a kojící ženy. Ohroženy jsou především děti kojené matkami – veganky.

Pokud maso z nějakých důvodů nechcete přestat konzumovat úplně, vyberte se na cestu polovičního vegetariánství, kdy budete jíst maso například jen jednou za týden. I snížení spotřeby masa má pozitivní vliv na vaše zdraví a životní prostředí.

Zajímejte se o to, v jakých podmínkách jsou zvířata chována a jakými způsoby dochází k jejich porážce. Pokud budou spotřebitelé snižovat poptávka po mase, jeho produkce bude postupně klesat.

Zdroje:

https://www.zzz.sk/clanok/6557-vegetarianstvo-a-veganstvo-plusy-a-minusy

https://zdravovek.eu/vegetarianstvo-vegetaria

https://www.onlife.sk/podte-s-nami/alternativna-vyziva/49-vegetarianstvo-pozitiva-a-rizika

https://lajfka.sk/chcete-byt-vegetarianom-alebo-veganom-toto-potrebujete-vediet-aby-ste-neohrozili-svoje-zdravie

https://www.edensj.sk/n/vegetarianstvo1

https://www.edensj.sk/n/vegetarianstvo

https://www.skolske.sk/clanok/51075/veganstvo-vs-vegetarianstvo